15.Kapitola - "A žili šťastně až do smrti..."

2. května 2008 v 14:49 | Dark |  To mě nikdo nemá rád?
(19.3.2008 18:49)
A je tu poslední kapitola... Pak už jen příjde epilog. :)
Kleo - Zatím jsem tvé přání nesplnila, ale za to už se mi v hlavě rodí jednorázovka, která bude jen a jen pro tebe... :) ♥ Neptej se - Nech se překvapit :D
Chci abyste věděli, že ať už mi dáte o svém názoru vědět přes mail, ICQ, nebo komentář - vždycky mě to potěší. Jak chvála tak kritika. Kdyby nám ostatní neříkali o našich chybách, nikdy se o nich nedozvíme. :)
Závěrečnou řeč nechám až do zmiňovaného epilogu, ale už teď vám chci poděkovat za všechny komentáře, které jste kdy napsali, píšete nebo napíšete :)
Tak už konec řečí a užijte si ten váš "vytoužený" Happy End :D

Rudovlasá dívka se zkroušeně krčila na kořeni toho nejstaršího dubu u jezera. Většina lidí v jejím prostředí se smálo, vtipkovalo... Vždyť za týden končí školní rok! Všichni si budou moct užít dva měsíce ničím nerušeného klidu a pohody.
Dnes se dopisovaly poslední zkoušky, konkrétně OVCE. To byl také jeden z důvodů, proč dívka plakala. Až Bradavický zvon odbije dvanáctou, z hradu se ozve nadšený křik a stovky radostných hlasů. A jeden z těch hlasů bude patřit i jejímu nejmilejšímu. On se bude smát, ona bude plakat. Proč vlastně? Dobrá otázka.
Draco dodělá školu a už nic mu nebude bránit v tom, aby roztáhl křídla a vydal se do tajemných a spletitých cest života. Ona bude ovšem muset dostudovat. Ještě jeden rok bude zavřená v dříve hřejivých, nyní nelidsky chladných stěnách tohoto hradu. Ještě jeden rok bude poslouchat uječené hlasy profesorek a chladné a odměřené hlasy profesorů. Ještě jeden rok nebude plnoletá. A právě tenhle jeden rok, který jí dělí od jejího štěstí, změní celý její dosavadní život. Už si nebude moct užívat jeho dotyků, které jí vždycky přidaly na náladě. Tak bolestně dlouhou dobu se neohřeje v jeho náručí. Celý jeden rok nepohlédne do těch tajemně šedivých očí...
Když si vzpomněla na jeho oči, ty její se zalily novými slzami. Je přece ještě malá holka, on se s ní nebude chtít dál zahazovat. Odhodí ji jako odhodil jiné. Byla jenom dočasné školní pobavení. Byla rozptýlení. Byla...
Byla? Ne, nebyla. Ale to ona nevěděla. Nevěděla, neviděla a vlastně ani nemohla vidět. Z myšlenek ji vyrušil bouřlivý jásot. A je to tady, pomyslela si. Zabořila hlavu do dlaní a snažila se ze všech sil zatlačit slzy. Nešlo to. Oči ji pálily od potlačovaného pláče a ruce se jí třásly strachy.
Zvedla hlavu a pohlédla do dáli. Blížila se k ní nezaměnitelná, majestátní postava Draca Malfoye.
***
Dopsal poslední větu z písemné části zkoušek OVCE a zaposlouchal se do zvuků, které k němu doléhaly ze školních pozemků. Někde tam venku na něj čeká smysl jeho života. Jeho zrzavé slunce. Jeho všechno.
Přemýšlel co bude, až odsud odejde. Vykašle se na něj a najde si někoho jiného? Nebo dostuduje, vezme si ho a celý příběh skončí jako všechny : "A žili šťastně až do smrti..."
To nikdo neví. Neviděl jí do hlavy, i když mohl. Nečetl její myšlenky, neprobíral se záplavami jejích vzpomínek a pocitů. Nikdy.
Povzdechl si a položil na lavici brk, kterým si do té doby nervózně klepal do lavice. Jeho ruka se třásla při pomyšlení na budoucnost. Chtěl být s ní, ale nemohljí zajistit bezpečí. Syn Smrtijeda, špeh Fénixova řádu, do kterého ho Brumbál přizval, mohl nabídnout spoustu věcí, ale rozhodně ne bezpečí.
A on si přál bezpečí, bezpečí pro ni a pro svou budoucí rodinu. Nechtěl nikoho ohrozit a už vůbec ne JI. Vždyť kdyby se jí něco stalo, nepřežil by to. Nepřežil by jediný den bez jejího hlasu, bez jejích očí, jejích doteků, lásky... Nedokázal si představit co by dělal, kdyby nebyla. Zbláznil by se. Nevydřel by to na světě ani minutu, kdyby věděl, že už ji nikdy neuvidí.
"Ještě 10 minut!" oznámil jim jakýsi mužíček, který na zkoušky dohlížel. Draco ho nevnímal, pomalu se mu na tváři rozléval úsměv. Za chvíli se zase uvidí se svojí milovanou. Bude jí moct sevřít v náručí a políbit ji. Zarazil se. Do hlavy mu opět vplula myšlenka na budoucnoust.
Představoval si, jak za ní přijíždí do jakéhosi vymyšleného městečka a zvoní u dveří malého domku. V kapse ho tlačí krabička ukrývající zásnubní prstýnek a on nervózně přešlapuje. Otevírá mu malý, hnědovlasý klučina se stejně nádhernýma očima, jaké má Ginny. Zarazí se.
"Ahoj, to bude asi omyl, myslel jsem, že tady bydlí Ginny Weasleyová," promluví jeho obraz překvapeně.
"Ahoj pane!" pozdraví rozverně klučina přátelsky a naoko slušně. "No, Ginny tu bydlí, ale ne Weasleyová. Mám ji zavolat?" Energie z něj srší jako z "malé" Weasleyové.
"Můžeš, ale nevím, jestli to bude ona..." Určitě si musel splést dům. Chlapeček se zářivě usměje.
"Určitě ano, mamka je známá. MAMI!! Máš návštěvu!!" Mami?
Ze schodů sestupuje jeho milovaná, o několik let starší, ale o to krásnější.
"Draco?" Zůstala ohromeně stát.
"A-ahoj Ginny, moc... moc ti to sluší..." koktala jeho podobizna v jeho hlavě. "Já... Proč ti ten kluk říká mami?"
"Protože jsem jeho máma... Už je to sedm let Draco, přeci jsi si nemyslel, že na tebe budu čekat...? Tohle je Tom, můj syn..."
"Stalo se něco, zlato?" Přistoupil k ní jakýsi hnědovlasý muž a políbil ji na tvář. Vymyšlený Draco i skutečný Draco zaťali pěsti. Co na ní sahá?! Je jen jeho! Ginny jen vesele zakroutila hlavou a otočila se zpět na Draca.
"A tohle je můj manžel..." Draco sebou škubl a vyhnal svoje představy z hlavy. Ozval se Bradavický zvon a on vypustil zadržovaný dech. Všichni jeho spolužáci, včetně Harryho, Pansy, Rona a Hermiony, zavýskli nadšením. On ne. Bál se, co ho čeká až opustí zdi tohohle hradu - jeho pravého domova. Vrátí se do Malfoy Manor? Těžko. Pronajme někdo bývalému Smrtijedovi, kterému nikdo nevěří, někdo byt? Těžko. Půjde snad k Weasleyům? Při téhle představě se pousmál. To ovšem ještě nevěděl, co ho za několik okamžiků čeká. Kdyby to věděl, nesmál by se...
***
Postava se k ní blížil čím dál víc. Už rozeznávala jednotlivé rysy obličeje. Pokusila se setřít co nejvíce slz se dalo, zarudlé oči však Dracovi prozradily její dosavadní činnost.
"Bože, Gin, stalo se něco? Proč brečíš?" Klekl si k ní do trávy a obejmul jí. Vděčně mu položila hlavu na rameno a když si uvědomila, že se s ním možná objímá naposled přitiskla se co nejvíce to šlo.
"Já... Uvědomila jsem si, že teď už tě tady nic nedrží a... já tu zůstanu zase sama... a... ty si někoho najdeš a budete spolu šťastní a... já budu jen jedna z davu..."
"Ginny, co to plácáš, ty nikdy nebudeš jedna z davu! Ty budeš vždycky moje Gin, moje zlato... Já tě nechci opustit. Spíš..." mírně se začervenal, "spíš jsem myslel, že ty se nebudeš chtít vázat... Že mě budeš brát jako... jako..."
"Neříkej to," zarazila ho šeptem Ginny. "Miluju tě a to se nezmění..."
"Taky tě miluju Ginny." Podíval se jí do očí a políbil ji na čelo. "Jen... pořád nevím co bude dál. Chci být s tebou, ale jako Brumbálův špeh a Voldemortův poskok ti nemůžu nic nabídnout..." Nevesele se usmál.
"Ty že mi nemáš co nabídnout?" Uslyšel její zvonivý smích půcobící jako lék na všechny rány, ať už na těle nebo na duši. "Draco nechtěj mě rozesmát." Dál se usmívala a vzala jeho hlavu do dlaní.
"Ale ona je to pravda Gin... Vždyť... Vždyť já ani nemám kam jít... Mám trochu zlata u Gringottových, ale pochybuju, že dokud Voldemort nepadne, někdě mě ubytují..."
"A co kdybys bydlel u nás?" Tentokrát to byl on, kdo se zasmál.
"Jako v Doupěti? Vždyť většina jeho obyvatelstva by mě ráda viděla tak možná ve vaší kuchyni - a to na pekáči." Zvedla pravé obočí. "To nemyslíš vážně, že ne?" Zvedla i druhé. "Ne! Tenhle výraz znám, ne! To nepřichází v úvahu Ginny, prostě ne! Nemůžu vás takhle zatěžovat!"

"Zatěžovat? Blázínku..." Políbila ho na špičku nosu a zvedla se z trávy. "Jdu se spojit s našima, musim jim říct, že čekáme hosta."
"Ať tě ani nenapadne...!" Pozdě. Už běžela k hradu a ohnivé vlasy za ní jen vlály. "Ženská..." povzdychl si ještě Draco a běžel ji zastavit.
O dva týdny později
"Hej, vy dva! Vstávejte! Už je skoro poledne!" Veselý hlas paní Weasleyové se rozléhal po celém Doupěti, slova byla ovšem mířena do pokoje její jediné dcery. Odpovědí jí bylo jen dvouhlasné zamručení. Usmála se a šla jim připravit snídani/oběd. Ginny se posadila a protáhla si ruce.
Ucítila, jak jí Draco chytl okolo pasu a políbil na nahý krk.
"Dobré ráno, zlato..."
"Ráno? Nebo odpoledne?" zasmála se Ginny a přitiskla se blíž, aby umožnila Dracovi lepší přístup k jejímu tělu. Ten jen něco nesrozumitelného zamumlal do její hebké kůže. Pak se odtáhl a zívl.
"Jak ses vyspala?"
"Copak s tebou se dá spát?" Se smíchem vykročili vstříc dalšímu prázdninovému dnu podobnému mnoha dalším. A ani v jediném dni už nezazněla věta "To mě nikdo nemá rád?"...

Komentáře :

(Z dřívějšího webu)
[1]natinka ♥♥♥, web, 19.3.2008 20:35
upaa amlteee trryy supaaa supaa upaa mlte ***muck*** :-****
[2]Jasane (Fríťa), mail, web, 20.3.2008 06:47
To je krásný! Nejdřív takovej depresivní začátek a teď takovej romanťák xD. Skvělý Šmajdo:-*:-*:-*:-*:-*:-*!!!
[3]Jane, web, 20.3.2008 16:01
Krááááááááááááááááása!Smekám klobouk i když na hlavě žádnej nemám.☺☺☺
[4]Nera, web, 20.3.2008 16:51
Tak si to dokončila, blahopřeji, jsem pyšná na sebe, že jsem vydržela čekat a jsem pyšná na tebe, protože ty seš taky poklad. Celá ta povídka měla něco do sebe, já se nechci opakovat, píšu to u každé zkončené kapitolovky, ale já...nedokážu slovy vyjádřit, jak na mě ta povídka zapůsobila. Nedokážu otevřít tu tajnou krabičku uvnitř mě, ale chci ti říct, že se ti povedla, teď počkám na epilog, ale ber to tak, že tohle je koment na uzavření povídky!
PS: Nevím, možná seš na mě naštvaná, že ještě není napsaná kapča k Nenávist vs. Láska, ale budu se snažit, zároveň doufám, že s tím nechceš seknout!!!
[5]Carol25, mail, web, 21.3.2008 11:23
No, naprosto okouzlující:o)
Nevim, co bych na to měla říct...je to prostě...delikatesa..:O)
[6]Desdemona, mail, web, 21.3.2008 21:07
uj krása:) romantica, nádhera, super!!
[7]ajvi, mail, web, 21.3.2008 21:08
teda jestli tady po tom všem náááááááádherným dáš tragyend...:Dno neber mě vážně, nemám co vydírat:D tahle povídka mi ale bude chybět
[8]momo- tvoje SB, web, 22.3.2008 23:43
Uplně krásný se mi chtělo brečet s ginnya aten konec, honem sem šupni epilog.....
[9]luckily, web, 20.4.2008 12:50
úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžasnééééééééééééééééééééééééééé...to bylo tak hezké, ale nejlepší byla ta Dracova představa!!!!!moooc hezké....:)
[10]xxx, 20.4.2008 20:52
sssssssssuuuuuuuuuuuuuupppppppeeeeeerrrrrrrrrr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 weruška weruška | Web | 25. července 2008 v 22:47 | Reagovat

super.. mco pěkný..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama